Občas někdo hodí na stůl novou technologii, která,
přinejmenším na první užaslý pohled, vypadá jako konečná stanice. Jistý Peter Neubäcker před časem vytvořil software
Melodyne,
kterým můžete srovnat a změnit ladění v nahrávce. Na frankfurtském
Musikmesse ukázal Neubäcker, jak pokročil. S programem Direct Note Access
můžete vstoupit do nahrávky, uvnitř souzvuku si vybrat jednotlivý tón a ten změnit. Podívejte se,
jak to ten dobrý muž demonstruje na Mozartovi. „Jako u většiny vymožeností, i
tohle může být absolutně zneužito, anebo dáno do služeb kreativity a imaginace.
Jedno je jisté: Neubäcker je zatraceně nadaný chlap," napsal Eric Ross
z New Yorkeru.
Dívám se na tu demonstraci na veletrhu, a aniž bych si
myslel o vynálezci něco špatného, myslím na Vatikán. Těžkého hříchu, jak nám
nyní připomněl, se dopouštíme i schvalováním manipulací s geny, které mění DNA. Není tohle náhodou vydatný remix Amadeových chromozomů, čistá genová
manipulace s přirozeným organismem? Nebo je to jen další krůček za dnes už běžné možnosti sampleru?
* * *
Ne všechno, co se nabízí zadarmo, je hodné zájmu, deska,
která vychází v pondělí 31. března – pro mě – ano. Newyorský Stereogum už takhle inicioval a nabídl dvě
vloni: OK X = coververze celé OK Computer od Radiohead, a potom Drive XV = Automatic For The People od R. E. M. Do třetice teď Stereogum
oslovil různé kapely, aby se zmocnily skladeb z Post od Björk. Lineup
vypadá nejlíp ze všech tří alb: Liars
hrají Army of Me, dál tu jsou moji
drazí Dirty Projectors, Atlas Sound
(čili Bradford Cox z Deerhunter), Xiu
Xiu, Final Fantasy nebo High Places.
Jestlipak to Stereogum tušil, když před několika lety
začínal, že blogy, které se chytnou, budou nejmíň tak vlivné jako velké
časopisy. Natáčejí pro něj Liars, Björk k tomu dává speciální rozhovor…
Vlastně trochu závidím mladým lidem, kteří teď v Čechách začínají
s kulturní publicistikou. Stojí před hádankou, jak v téhle konkurenci
obstát, jaké funkční médium pro kulturu a umění blízké budoucnosti vymyslet. Je
to rébus, ale nijak deprimující: spíš pořádná výzva. Vždycky si vzpomenu na
dávnou počítačovou hru pro ZX Spectrum, snad se jmenovala Black Knight? Chodím
po místnosti, nikde není vidět východ, ale on tam někde je, na něco musíš
šlápnout, něco k něčemu přisunout, a ono to půjde. (I jako sen se mi to
opakovaně vrací.) Hra, která hlásí: „Mám řešení!", je dobrá hra. // album A Tribute To Björk's Post
* * *
A ještě jednou cosi, co se týká Björk. Časopis Artforum připravil důkladnou poctu Karlheinzu Stockhausenovi.
Mluví, respektive píší tu o něm skladatelé
LaMonte Young, Morton Subotnick
a Maryanne Amacher(ová),
houslista a šéf kvarteta Irvine Arditti nebo právě Björk. Je to dobrý základní materiál k serióznímu
poznání K.S – plus půvabné fotky. („… fixovaný na slabiku KA, první slabiku
svého jména… orientoval se podle ní ve světě: Karl Kraus, Kabarett, Kathakali, Mauritio Kagel,
hurikán Katrina, především pak múza jeho pozdních let, flétnistka Kathinka
Pasveer…")
* * *
Dlouho jsem byl jinde než na blozích Respektu. Dám tohle na
web a půjdu se podívat, jak se momentálně projevuje Yoguminova konstanta. Komu teď
Rita Holoubková nonšalantně pomáhá poznat pravdu. Seriál s Kateřinou Sidonovou
určitě postoupil někam do nedohledna, kdoví, jestli pochopím souvislosti. Na
kterým kontinentu je asi Ivan D., žejo. Kdo přibyl.
