Poslouchám tyhle dny dvě alba elektronické hudby – obě
vydaná v Rakousku, na obou hrají ne-Rakušané (magnetismus tamější scény
ještě pořád funguje a my se můžeme rozhlížet, zda je to ozvěna silné předchozí
éry, anebo přerod v něco příštího). Do jednoho z těch alb se nořím
čím dál hlouběji, to druhé má v sobě moc pěkné vteřiny, anebo některé
čtvrtsekundové rány.
Deníková písničkářka s laptopem Tujiko Noriko někde uvedla, že vytvářet sólové písničky je pro ni
jako zabydlovat místo, kde kromě ní nikdo není, hledat si v něm tu
správnou polohu, ověřovat jeho možnosti, zkoušet, jaká slavnost se tam dá
prožít. Název nového alba Solo je vlastně trik: vždyť i dost
velkou část předchozích nahrávek dělala Tujiko Noriko sama. Stylus Magazine
označuje Tujiko Noriko mimo jiné za „offbeat sex symbol", což je bizarní
vizitka za všechny prachy, sex symbol pro výstředníky. Stylus taky píše, že
kritici jsou odpovědní za nešťastné označení Tujiko jako japonské Björk, což je
příliš jednoduché – i když obě nad komplikovanými postmoderním aranžmá zpívají
„normální" melodie. Recenzent na PopMatters píše, že bez vokálů by nahrávky
zněly avantgardně a vyhroceně, s jejím téměř vždycky klidným zpěvem jsou
snové. Ne snivé, ale snové. (Vybírám citáty, se kterými souhlasím, anebo mě
baví přicházet na to, proč ne.)
Pro setkání popu a avant-přístupu Tujiko nikoho nepotřebuje.
V triu September Collective už
se tyhle role dělí mezi členy. Ačkoli kdoví, možná hranice probíhá i uvnitř
nich: hrají tu spolu berlínská Barbara Morgenstern, Stefan Schneider (To Rococo
Rot, Mapstation) a Paul Wirkus – polský muzkikant, žijící v Německu, který
přešel z bicích na volné nakládání s elektronikou (hrál vloni na
pražském festivalu Stimul). All The Birds Were Anarchists je
jejich druhé album a evidentně slouží jako odpočinek od pravidelných rolí.
Barbara Morgenstern tu nezpívá, rytmik Schneider zachází s basovými
linkami volněji, vlastně to jsou spíš kaňky než linky, a Wirkus splétá
konkrétní zvuky do řad, které (když si tedy poměrně dost domyslíte) jsou
rytmické osy nahrávek. Trio píše, že songy beze slov si publikum může
personalizovat a zaplnit vzpomínkami. Tak si poslužte: Substitute Original, Essentially Unchanged.
Tujiko Noriko // album Solo
// Editions Mego
September Collective // album
All The Birds Were Anarchists
// Mosz Records
