Další serpentiny mezi různými postoji k hudbě. Někdo neví, jak by všechny ty nové věci pobral, jiný krčí rameny a říká – nic nového. Talmud k tomu prej říká, že svět potřebuje různé a rozdílné lidi. Tak tady jich je dvacet. Čoko voko počtem zmínek jasně vítězí i nad Santogold, snad z toho dámy nezpychnou. A co si letos objevilo vás? Komentáře jsou vaše.
PETR VIZINA, Hospodářské noviny // Modré hory z Bratislavy / Čokovoko z Brna / režisér Pavel
Abrahám (asi z Prahy) a jeho film Česká RAPublika / B.B.King na blogu Tondy Kocábka (ještě se
k tomu dostanu)
PAVEL TUREK, Aktuálně.cz // Ve
všech otázkách tvojí ankety mě znervózňuje slovo osobní. Mám-li být osobní,
stanu se brzy sentimentální a hned na to banální. Přesně tomu odpovídá i můj
nejoblíbenější letošní objev pařížská modelka a písničkářka SoKo.
Po EP Not SoKute hostovala na novém
albu I'm from Barcelona a teď, myslím, chystá debut. Naprostá infantilní
diletantka, která upejpavě zpívá o tom, že si myslí, že je těhotná, ale nakonec
z toho jsou jen zaražený větry. Já vím, je to asi kýčařina sladká jak
marshmallow, ale poslouchal jsem ji fakt nejvíc.
KAREL VESELÝ, nezávislý publicista (A2, Hisvoice,
Musicserver, karlmuzziklab.blogspot.com) // Foals (výbušný
post-punk), Air France (hédonistický
ambient), El Guincho (mexický
samplofonik), Vampire Weekend (pop
střižený afro-beatem), Santogold
(newyorská eklektička s hitovým ambicemi)
JOSEF RAUVOLF, Instinkt
// Duo Dva a jejich
album Fonók (Indies).
TOMÁŠ TUREK, Radio Wave // Health, Yeasayer, Youthmovies
PROKOP HOLOUBEK, Fléda, festival New New! // Mahjongg, Zombie Zombie, Von Spar,
Napszyklat, Table, Indian Jewelry, Jack/Jack, Etien Jaumet
PETER BÁLIK, deník SME // Americka
skupina Fleet Foxes. Ich autor pesniciek Robin Pecknold je genius.
ANEŽKA HOŠKOVÁ, A. M. 180 Collective // Rings, Sculpture, Gang Gang Dance
JAKUB HOŠEK, A. M. 180 Collective // je
toho mraky teď např.tohle:
Health
Ponytail
Titus Andronicus
Foot Village
Telepathe
Table
Like She
Marius Konvoj
Dragons Of Zynth
Go!With Fourteen O
I Set My Friends On Fire
Railcars
Cold Cave
Future Islands
Abe Vigoda
These Are Powers
Passion Pit
Gowns
ŠTĚPÁN BOLF, A. M. 180 Collective // Table,
Marius Konvoj, Xavier Baumaxa, Like She (a
Popgejové, ale ty už znám pár let) a úplně nejčerstvěji Future Islands.
LUKÁŠ JIŘIČKA, A2, Hisvoice, Stimul // Enormně
mě v poslední době zajímají skladatelé pro divadlo a tvůrci radio-artových
kompozic: Olga Neuwirth – Lost
Highway (Kairos), Georges Aperghis –
Machinations (Universal), Paweł Mykietyn
– Speechless Songs (Polskie wydawnictwo audiowizualne), Paweł Szymański (Polskie wydawnictwo audiowizualne). Objevuji si
jejich další alba a slídím po novinkách.
MATĚJ KRATOCHVÍL, šéfredaktor Hisvoice // Portugalský
skladatel Miguel Azguime, který
kompoziční arzenál současné elektronické hudby (tedy toho, co jiní tvoří
soustředěně a s vážnou tváří nad laptopem) dokáže využít
k hudebně-komediální show. Jeho dílo Itinerário do Sal by se snad dalo
popsat jako přednáška o moderní hudbě v podání Louise de Funèse.
KAREL KOUBA, Stimul, A2 kulturní týdeník // Dívčí
rapové duo Čokovoko
– primitivismus, okouzlení zvrhlostmi osmdesátých let, smrtící nadhled.
Poezie.
HYNEK DEDECIUS, Hisvoice // Zřejmě jiholondýnská trojka Our Sleepless Forrest, která na
beze/stejnojmenném debutu (Resonant,
www.myspace.com/oursleeplessforest)
rozehrává hlukově neobyčejné ambientní hody se stopami field recordings i
post-rocku. A k tomu celá řada mladých dubstepových šikulů.
BABUTA – BARBORA ŠEDIVÁ, festival Next,
A4, Trištvrte revue // Michal
Fridrich (aka Kyl the sistem, Electricfret), tentokrát ako VJ Pitch the Glitch. K hudbe
väčšinou VJing nepotrebujem, no Michal to robí vo Photoshope a robí to naozaj
dobre. Must See.
PETR VRBA, Rádio 1 (13 syrových), Hisvoice // Zuzka,
co vylezla z moře a je kluzká, a Áda, havajská najáda, ta její fasáda,
neboli hip hop holky z Brna – dámské duo ČOKO VOKO
Zaplať mý soudní
výlohy / a budeš mít abonmá do mý dělohy
Zatímco mě vzrušuje
Paula Wild a Foucault / ona si pudruje svůj zasmaženej dekolt
Že buzny jsou fakt
dobrý / i když nemaj rádi bobry
Jaký by to bylo
príma nemít mozek / a smát se od narozek do narozek
Po všem hovno po
vandru vzpomínka / jak z ešusu dlabeme kolínka, kolínka..
Je mi šestnáct / čtu
Bon Džoviho / poslouchám Junga / nad postelí mám plagát Mao Tse-Tunga
Kdo má uši
k slyšení a voči k vočení… no comment! Navíc je to pro mě krásnej
protiklad k předchozímu průšvihu roku.
MILOŠ VOJTĚCHOVSKÝ, Galerie Školská 28, FAMU // Novi sad, Michael Prime, Ukulele orchestra of GB
MARTIN MAZANEC, dramaturg/kurátor
multimediálních a hudebních přehlídek pro Letní filmovou školu či PAF // Hudební
objev, ve smyslu nové-neznámé kapely-hudby bohužel nemám – a musím říct, že
jsem se snažil.
PETR FERENC, A2, Hisvoice, Stimul // Nikdo,
koho bych neznal už v roce 2007. Objevy se objevují a mizí tak rychle, že
člověk preferující vinyl (v nejhorším CD) před bezbřehým sosáním
z internetu dostává informace časem řádně filtrovány. Což mi
neprofesionálně vyhovuje.
ALEŠ STUCHLÝ (Týden, A2, Stimul) // Eleanoora Rosenholm.
Vražedné art-disko z labelu Fonal. Sedmičlenný ansámbl z finského Pori,
jež tvoří zpěvačka Noora Tomilla a jejích „šest osiřelých bratrů", volně
navazuje na skandinávskou tradici intimního gotického romantismu, který
naposledy geniálně oživilo švédské sourozenecké duo The Knife. Poznávacím
znamením téhle těžko zařaditelné formace je především vášeň pro ponurou
euforičnost a pohanskou extázi, u Eleanoory Rosenholm navíc ukotvené v krvavých
fantaziích zasazených do všední reality. Tepající, pochmurná a přitom oslnivá
hudba plná nečekaných orientálních reminiscencí, jejíž síla pramení
z členité struktury písní, bizarní atmosféry a zpěvu, využívajícího
neobvykle konsonantních finských slabik.
Zatímco švédskému
sourozeneckému duu Knife vyhovují oděvy á la středověcí lékaři za dob morové
epidemie, finská smrtonoška ráda nosí papírovou půlku obličeje s kreslenou
imitací očí nebo atributy zdravotní sestry v kombinaci s módními
doplňky, líčením a piercingem zkušené dominy. Noora Tomilla, to je striptérka z opuštěného
hvozdu, průvodkyně soukromou apokalypsou, divoženka z pohotovosti
(iniciály ER téhle kapele vyloženě sluší).
Mytologické zdroje
jsou asi jediné, které v budoucnu nedojdou. Eleanoora Rosenholm to
pochopila včas a připravuje odkaz dalším generacím. Výsledkem je nezvykle
sofistikovaný „murderpop" (nebo chcete-li „art disko"), na které si ráda
zaskotačí každá hospodyňka s vražednými sklony. Já jsem jejím svodům propadl
zcela beznadějně.
(P.S.: formálně
znamenité klipy k písním jakuzácké suicidální Sněhurky a šesti
spolupachatelů z dílny experimentální tvůrce, zakladatele labelu Fonal
Sami Sänpäkkiläho a jeho kolegy režiséra Pete Veijalainena patří k tomu
nejpůsobivějšímu, co v rámci poněkud uvadající disciplíny hudebního videa
v poslední době vzniklo. Více v Divadle Archa 11. 2. 2009)
PAVEL KLUSÁK, Respekt // Především
Graham Lambkin (link) s výtečným albem
„psycholáží" Salmon Run (2007): jako
by na improv scénu vstoupil spřísahanec Davida Lynche, vytvářející zvukové
scény lyrického děje, temné filmy bez obrazu. // Až letos jsem měl čas
prozkoumat britský „duchařský" label Ghost Box, hledající démony a
strašidla v průrvách a štěrbinách mediálních zvuků minulého století: i
tobě straší v hlavě zvuky z televizních džinglů sedmdesátých let! Do
proudu hauntology patří i The Caretaker
s děsivou mlžnou ozvěnou happy tanečních šelakových alb z dvacátých a
třicátých let. // Trochu víc zvesela: Wildbirds and Peacedrums,
švédské DIY/indie duo vydané u londýnského Leaf Label; na turné jazzmanů po
náměstích s Rudym Linkou byli žel moc dobře schovaní, s Dvěma by jim to
sedlo líp! // Yoshi Wada, iniciázor
zvukových tsunami a stavitel hudebních nástrojů, spojka mezi japonským rituálem
a Phillem Niblockem, alba od EM Records
lze pouštět domů jako duchovní i fyzickou desinsekci // Los Campesinos!, písničky o poslouchání písniček // Toxique
živě: that´s entertainment! // Čoko voko, Třináctá komnata zdejšího hiphopu a lo-fi // Publikum v Uherském Hradišti i Praze mi v reakcích zase potvrdilo,
že noise a hudba založená na barvě zvuku jsou čím dál srozumitelnější a
vyhledávanější.
Zítra: ALBA, SONGY a BALADY roku 2008!
Kompletní anketu najdete na vláknu Hudební bilance 2008