Pokud mého kamaráda
Honzu Buriana v minulosti inspiroval Randy Newman a později John Cale,
dnes se mi zdá, že je to Pavel Koutecký: filmový dokumentarista, s nímž toho
Honza jako spoluautor dost zažil (od exotických zemí po divočinu v pražské
porodnici), než Pavel spadl z mrakodrapu při průzkumu terénu pro další
film. „Nedívej se, kam nemáš," říkal prý Koutecký, když se Burianovi u Apolináře
dělalo slabo. Honza v těch slovech slyšel jeho tvůrčí metodu: pozorovat
věci střídmě, bez senzacechtivosti, soustředěně.
Muži jsou křehcí. Nejen
tím, že se jim v porodnici dělá slabo. Na dvojalbu Dívčí válka (2006) vypsal a vyzpíval J.B. příběhy žen. Aktuálně
vydané pokračování – taky dvojalbum – rejpe do mužských klamných představ,
komplexů, útěků a traumat všeho druhu. Má podobný tvar,
myslím, že trochu vyváženější, odrážející zkušenost s Dívčí válkou. První
album zpívá Burian do proaranžované nadstylové muziky, kterou vytvořili jeho
syn Jirka (= Gregory Finn ze Southpaw) a Mikuláš Růžička ve studiu Ondřeje
Ježka. Na druhém albu zpívají (zčásti jiné) písně z cyklu hostující pánové
a dámy. Xavier Baumaxa si song přepsal k obrazu svému, stejně tak Yellow
Sisters, Jiří Konvrzek se zmocnil pornostudie Warning, je tu Márdi i Petr Váša.
Indies nám (a vám) na tři týdny půjčili Lenku Dusilovou, srdečný dík,
streamujte dole. Z prvního alba je tu k poslechu Rebel na malém městě.
Jestli je to
(dvoj)album dobré? Já mám se svými dlouholetými kamarády takovou hru, že je nepropaguju.
Asi proto, že od státních úředníků a politiků chci to samý. Ale protože oni to
pořád kazí, řeknu aspoň, že Kluci z naší
třídy jsou pro mě jedním z českých textů roku 2007:
Všichni kluci z naší třídy
si vzali svoje matky
jen Robert ne – ten si vzal tchýni
to teprv byly zmatky – – –
Jan Burian – Rebel na malém městě (Oldřich)
Lenka Dusilová zpívá Jana Buriana – V.I.P. (Milan)