MICHAL RATAJ, skladatel a producent Českého
rozhlasu – pořad Radioateliér a portál rAdioCUSTICA
Vzhledem ke svému
skoro devítiměsíčnímu pobývání v San Francisku byla většina mého hudebního roku
2008 spojena s pozorováním toho, jak funguje komunitní atmosféra kolem
klíčových hudebních událostí na současné hudební scéně v Bay Area – od špičkové
abonentní řady ansámblu San Francisco
Contemporary Music Players, přes SF
Electronic Music Festival až po
ojedinělou kombinaci japonské kuchyně a top-class jazzu v The Yoshi's.
Z příjemného povzdálí (a dostatečného mentální
odstupu) jsem pozoroval fatální
bizarnosti v produkci radního Richtera
– typ aktivit, které jsou pro mě čím dál tím bezútěšnějším dokladem procesu, v
němž o důležitých věcech nějak s narůstající intenzitou začínají
rozhodovat nezajímaví (a zajímavě zajištění) úředníci…
Asi poprvé jsem zažil koncert stejného
člověka na dvou místech na světě. Byl to Mike
Stern, poprvé v onom japonském Yoshis v San Franciscu, v klubu, v němž
jeden koncert začíná v osm večer následován druhým od deseti – mezitím čas na
večeři, drink a ve volné chvíli i na pár chorusů světových jazzmanů… Trochu jinak se choval a hrál stejný Mike
Stern v berlínském Quasimodu, což je už
tradičně neopomenutelné místo mých berlínských cest. 22. října zahrál koncert
(+ D. Weckl, R. Brecker, C. M. Doky), který byl dvě a půl hodiny trvajícím
jazzovým transem…
Na současné hudební scéně v Česku považuji za
fatální producentskou
událost první ročník festivalu Contempuls
– je to po dlouhých letech v české kotlině relevantní připomenutí toho, co je
to "soudobá hudba" a že to, co za ní bohužel v Česku stále bývá
v devadesáti procentech považováno, je ostudný a alibistický nonsens přenášený
systematicky na nejmladší generace muzikantů…
Staré nahrávky: Erik Truffaz – Walk Of The Giant Turtle
(2003), Messiaenův Kvartet na konec
časů (Gil Shaham-violin, Paul Meyer – klarinet, Jian Wang – cello a Mynug-Whun
Chung – klavír, DG 4690522) a potom taky trochu (pro osvěžení kontextů:)
některé projekty z PremEdice Radioateliéru, ke kterým se ze
sentimentu rád vracím…