Reklama
 
Blog | Pavel Klusák

Jaká je cílová skupina poezie

... pro ty, kteří jsou zvědaví, jak skutečně zní hudba, o které ve svých knihách píší Jorge Luis Borges a Michal Ajvaz.

Příští úterý: koncert ,
na který se těším nesmírně. Nových improvizátorů, tvůrců toho civilně-magického
abstraktního ambientu, hraje v Čechách tak málo. Teď to budou navrch samá
esa elektroakustické scény: Toshimaru Nakamura a Tetuzi Akiyama mezi sebe berou
Ivana Palackého, který pro mě už dosáhl jejich vyzrálosti. Nakamura, který –
nikdo neví jak – z mixpultu ždímá jemné šumy jako plynoucí oblaka, u nás
už hrál (s Keithem Rowem a Günterem Müllerem, v duu AVVA s videoobrazy
Billy Roisz, a pak s Ivanem); Tetuzi Akiyama tu je poprvé.

Patří k zakládajícím
figurám tiché vlny onkyo, která se z tokijské galerie Off Site přelila na
festivaly celého světa. Poslední dobou střídá různé poetiky: hrál na kytaru
samurajským mečem svého dědečka, jeden čas hrál nelidsky dlouhé rytmické
pulsace v rytmu boogie, jakési popartové zmnožení banálního okamžiku až k neuvěření.
Čekal bych, že v Praze bude přes elektrickou kytaru nevýstředně umisťovat
do času a prostoru drobné zvukové události. V nemrkavém japonském
soustředění, těsné součinnosti s dalšími dvěma.

 

Reklama

Zdá se mi podstatné
hledat pro tuhle scénu širší publikum: je to nejslibnější prostoupení klubové elektroniky,
„vážné" hudební tradice a konceptů/happeningů z galerijního světa, na jaké
jsem narazil. Je škoda, že si ho média a kanály pro současnou kulturu víc nevšímají, ta hudba má v sobě něco velmi univerzálního. Pokud váháte, tady je nápověda. Koncert Nakamura/Palacký/Akiyama
je:

– pro ty, kteří jsou
zvědavi, kam se dostala linie ambientu a poetické elektroniky, s jakou začínal
Brian Eno

– pro ty, které zajímá, proč někdo dospělý a poměrně rozumný po letech hry na kytaru přejde na
pletací stroj Dopleta a větráček

– pro ty, kteří se
někdy přistihnou, že už nějak moc dlouho naslouchají zvukům okolního světa,
třeba v noci z okna

– pro ty, kteří jsou
zvědaví, jak skutečně zní hudba, o které ve svých knihách píší Jorge Luis
Borges a Michal Ajvaz

– pro ty, co mají
podezření, že kdyby se spotřebiče používaly jinak než podle návodu, výsledek by
byl lepší

– pro ty, kteří
tuší, že ticho a hluk jsou čím dál silnější témata našeho světa, a čekají na
příběhy a obrazy, které o tom vyprávějí

– pro příznivce
japonské kultury, kteří nežijí v iluzi, že jí na koncertě v NoD lze
doopravdy porozumět.

 

Toshimaru Nakamura, Ivan Palacký & Tetuzi Akiyama, Roxy / NoD, úterý 27/5, 19.30. Koná se v cyklu impro#, jehož kurátorem je Martin Blažíček.

 
nakamura.jpg