Oba najdete níže v blogu, od původního zveřejnění několikrát
rozšířené – naposledy o odpověď Babuty Šedivé z Trištvrte revue, což je takový slovenský Živel křížený
s HIS Voicem.
Díky všem za ohlasy. Jiří Černý se nemusí zdát jako zrovna nejtechnologičtější element české hudební scény, ale jeho připomínka, že je tu nešikovně málo přímých odkazů na labely, byla asi nejužitečnější. V updateovaných verzích teď najdete víc linků.
Bonus na konci: viz přípis Apačky (Freemusic),
která vychrlila i alba a singly roku.
***** // FATAL IMPACT ROKU
APAČKA, Freemusic.cz
// FATAL IMPACT ROKU
Těžká
kategorie. Přemýšlet nad všemi letošními průšvihy a dělat z nich žebříček chápu
jako čirý masochismus. Tak rychle…
Nedávno jsem
narazila na článek, reflektující žebříček IFPI. Nevím, co bylo horší: jestli
samotné skóre, nebo skutečnost, že o tom někdo píše. Hodně kyselý úsměv ve mně
příležitostně vyvolává tzv. pseudo-gonzo žurnalistika. Všechny kvazi Huntery S.
Thompsony a rádoby Tomy Wolfy bych nakopala do prdele.
Za výsměch
považuju letošní Mercury Music Prize a všechno, co výsledku předcházelo. Taky
se rozpadlo pár dobrých kapel, zavřeli pár klubů a zrušili nějaké hudební
pořady (některé jsem ale stejně neposlouchala, do těch klubů nechodila a ty
pořady nesledovala, ale přijde mi to smutné). Vyšlo pár nečekaně pitomých desek
a další kvanta absolutně zbytečných. Zabírají spoustu místa.
Dál…
Některá opatření proti tzv. nelegálnímu pořizování hudby, jejichž intenzita
roste přímo úměrně cenám cédéček a lístků na koncert. Zanedbatelné a taky
zanedbávané procento kvalitních zajímavých kapel na 1483 českých festivalech.
Syd Barrett odešel do LSD nebe. Už to začíná hodně bolet.
At least I
didn't mention Arctic Monkeys.
MICHAL BRENNER, festival Sperm // FATAL IMPACT ROKU
* Sperm
Festival 2006
* přípravy na Sperm Festival 2007
* nová deska a živý koncert DJ Shadow-a
* zvýšené výpalné pro OSA
LUKÁŠ JIŘIČKA, festival Stimul, HIS Voice
// FATAL IMPACT ROKU
*zahozené
šance nedávno nadějně vypadajících českých jazzmanů
*stále unylá
hudba na našich divadelních prknech. Hudba jako kolorit a nikoliv umělecký
partner.
*Koncert
Molvaera v Praze – nafouknutá a kýčovitá bublina, která splaskla po prvním
tónu.
*ČT a státní
rádia jsou stále jak Šípková Růženka, která ignorují současné dění.
PAVEL KLUSÁK, tenhle blog
Fatal impact
zasazuje každý sám sobě: mohl jsem líp zabojovat kolem grafiky a korektur
své první knihy, mohl jsem nezaměnit Kerryho s Gorem v poznámce
o filmu Nepříjemná pravda, mohl jsem nevyměkout a víc oponovat
zkušenému lobbování v jisté rozhlasové besedě. Mohl jsem stihnout napsat
o Orloji snivců, jednom z nejlepších českých alb
roku.
Další
rány: Korupce, osobní zájmy
a neznalost, které zásadně
ovlivňují zacházení s hudbou ve veřejnoprávních a „národních" institucích
& na úrovni politiky. Nemuselo by to tak být a je potřeba říkat, že to
víme. A jít proti tomu. // Letošní pruda s českými médii
a Madonnou. // Špatně propagované
koncerty, které jsou tím pádem medvědí službou hudebníkům i publiku
(Sylvie Courvoisier sólo, za všechny). // Trapnost samo-PR,
hudebníci-publicisti chválící v médiích festival, na kterém hrají,
případně ho organizují. // Stav distribuce v Čechách.
KAREL KOUBA, festival Stimul
// FATAL IMPACT ROKU
Fatální hudební pruda: Jean-Hervé
Peron ze skupiny Faust.
MATĚJ KRATOCHVÍL, HIS
Voice // FATAL IMPACT ROKU
Toho by se
našlo dost (třeba nekonečné mozartovské oslavy), ale s odstupem vlastně nic
není tak hrozné.
OLIVER REHÁK, Trištvrte Revue, SME, festival
Next Bratislava // FATAL IMPACT ROKU
Rozpačito
dopadlo všeličo, no asi najväčším úderom je druhý (márny) pokus o oživenie
značky Metro v Slovenskej
televízii. Po vlaňajšom zrušení moderátorskej dvojice Daniel Baláž a Bebe,
ktorá nedostala možnosť vylepšenia detských chorôb tejto hudobnej relácie,
prišiel o generáciu starší bluesový harmonikár Boboš Procházka
a s ním technika „položím hosťom dve-tri otázky o začiatkoch a
inšpirácii, potom si zahráme".
Peoplemetre skrátili jeho i divácke utrpenie žiaľ len na chvíľu.
Objavil sa Yxo. Okrem konfliktu záujmov (basák skupiny Hex a zároveň
predseda Slovenskej hudobnej akadémie udeľujúcej Aurelov) nepriniesol veľké
oživenie, rovnako ležérne ako sa snaží pôsobiť na divákov, sa pripravuje aj na
hudobníkov, čo platí rovnako o jeho asistentke preslávenej rečníckou
otázkou „tak čo by sme sa vás ešte spýtali?".
Na druhej strane, pre mnohých ľudí bude antikoncepcia vždy veľmi
obľúbená koncepcia.
BABUTA ŠEDIVÁ, 3/4
revue, A4 – nultý priestor, festival Next
Skepsa story
je, že nejako mäkne nois /mám na to …sonické dôkazy/. želám si, nois nemäkni.
aspoň to by mohla byť, taká malá istota do roku 07. alebo mäknú dramaturgovia?
TOMÁŠ TUREK, Rádio Wave
// FATAL IMPACT ROKU
Zoufalost a
úpadek českých "hudebních" periodik, hlavně tištěných, ale i většiny internetových.
PETR VIZINA, Lidové noviny // FATAL IMPACT ROKU
Obtížná
idiocie: Namyšlenci mezi intoši, alternativci i pseudorockery. Hudebníci-ješitové,
co uvykli plácání po zádech. Ochranka, která si na koncertech hojí komplexy.
Porcování mrtvoly jménem Pražský výběr.
***** B O N
U S
APAČKA, Freemusic.cz // A L B U M ____R O K U
Nick
Oliveri and the Mondo Generator – Dead
Planet: Sonicslowmotiontrails (Mother Tongue)
V QOTSA ani nerozeznám, kde hraje ještě
Oliveri a kde se střídají ostatní, a i Kyuss poslouchám spíš pasivně. V
novinkách pro Freemusic to tehdy byla taková znouzectnost, jokera tip na desku
týdne dostal Oliveri díky jménu, ksichtu a protože byl celý ten týden nějaký
mdlý. Ale co to? Jen jsem se prokousala přes první skladbu, nechtělo se mi to
vůbec odložit. A doteď nechce, i když tu první věc pořád přeskakuju. Nick
Oliveri to letos všem natřel. Mně i Joshovi.
…And
You Will Know Us by the Trail of Dead – So
Divided (Interscope)
Jeden můj kamarád nese hrozně těžce, že jeho
oblíbená kapela "zní jako nějaký posraný Oasis". Je fakt, že noví
Trail of Dead nezní moc jako staří Trail of Dead: když jsem si pustila první
píseň, docela dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomila, že to není žádný fake a
že jim tam vlastně hostuje Amanda. Z Dresden Dolls. Ale dostala mě na první
poslech, stejně jako zbytek desky, včetně coveru Guided by Voices. A taky
myslím, že je to fér vůči těm, kterým nikdy moc nesedla Madonna. Podle mě si
teď pořídili lepší Madonnu.
Black
Heart Procession – The Spell (Touch & Go)
Zhudebněná nejhlubší deprese. Nemělo by tam
být nějaké varování? "Nedoporučuje žádný z pěti psychologů." Nedokážu
si představit, že by to poslouchal někdo, kdo těma depresema skutečně trpí, to
nemůže být zdravé. Ještě více pateticky vzato je to komplexně nejkrásnější
deska, co se za celý rok slyšela. A Letter její nejkrásnější část.
Moje poděkování za rok 2006 patří taky
Coxonovi, Skinnerovi a Lady Sov, Cedrikovi a Omarovi, The Year Of, Primal
Scream, Mastodon, Isis, Carlu Libertinovi, Two Gallants, Morrisseymu, Blood
Brothers, Becku Hansenovi, Willu Oldhamovi, M. Wardovi, Hold Steady, Muse,
Twilight Singers, Belle & Sebastian i Cambellové i Laneganovi, Guillemots,
Wolf Eyes, Head Automatica, Black Keys a Soledad Brothers, a kdyby bývali
neměli Modest Mouse zpoždění, určitě by to s Johnny Marrem letos vyhráli.
APAČKA, Freemusic.cz // S I N G L ____R O K U
Morrissey
– You Have Killed Me (Sanctuary)
"I entered nothing and nothing entered me
/ 'til you came with the key / and you did your best but .." Ringleader of
the Tormentors a konkrétně tenhle singl ve mně nechal dost hlubokou stopu jinak
krátkého období, kdy jsem neposlouchala téměř nic jiného. Mám ráda hudbu s tak
silným účinkem, ještě dnes mi běhá mráz po zádech.
Eighties
Matchbox B-Line Disaster – I Hate the
Blues (viz MySpace)
Vlastně to není oficiální singl. Kapela ho
dala někdy na jaře na svůj mySpace, a zhruba od té doby ho potřebuju každý den
slyšet, jinak bych se cítila okradená. Chystají novou desku, ale nemyslím, že
by měla ze zvukem těch dvou skladeb (ta druhá je Love Turns to Hate) zas tak moc společného (i když v podobném duchu
to tam solili už v I Could Be an Angle
a aspoň jedna taková tam zase bude). Dala jsem jim nálepku 'dark psycho blues
about flowers getting old'.
Mogwai
– Friend of the Night (video)
Díky Mogwai jsem překonala strach z výšek, ze
tmy, z pavouků a hadů a post-rockovějších věcí než jsou múm a Sigur Rós. Kdyby
letos vydali singl třeba American Analog Set, Godspeed You! Black Emperor, Do
Make Say Think nebo (teprve nedávno objevená druhá deska) 65 Days of Static,
nevylučuju, že to bude větší fullhouse než Mogwai. Ale ti mají zase navrch s
podzimními soundtracky k Zidanovi a s Kronos Quartet k Fountain.
Hlasující:
APAČKA, Freemusic.cz
MICHAL
BRENNER, festival Sperm
HYNEK DEDECIUS, HIS
Voice
LUKÁŠ
JIŘIČKA, festival Stimul, HIS Voice
PAVEL
KLUSÁK, tento blog
KAREL KOUBA,
festival Stimul
MATĚJ KRATOCHVÍL, šéfredaktor HIS Voice
SLÁVO KREKOVIČ, Trištvrte Revue, festival Next Bratislava
OLIVER REHÁK, Trištvrte Revue, SME, festival Next Bratislava
ALEŠ STUCHLÝ, kulturní týdeník A2
BABUTA ŠEDIVÁ, 3/4 revue, A4 – nultý priestor, festival Next
TOMÁŠ TUREK,
hudební dramaturg Rádio Wave
KAREL
VESELÝ, nezávislý publicista (HIS Voice, Respekt, Musicserver…)
PETR VIZINA,
Lidové noviny