Reklama
 
Blog | Pavel Klusák

Miluju brněnskou scénu

Festival New New!, klub Fléda, kultura v Brně. V aktuálním Respektu vychází text Kam se ten svět řítí, který povstal z rozhovoru s producentem, dramaturgem, ale taky muzikantem (Midi lidi) a improvizujícím hercem PROKOPEM HOLOUBKEM. Rozhovor tu nechávám v kompletní verzi.

Praha a Brno občas
rezonují stejnou nutkavou potřebou. V roce 2005 se v obou městech
zformovala nová generace hudebních organizátorů, která nespokojeně kvitovala,
že jsme izolovaní od čerstvých událostí klubů a festivalů ve světě. V Praze
tak vznikly třeba festivaly Sperm a Stimul. Brněnský klub Fléda se stal díky PROKOPU HOLOUBKOVI a jeho spolupracovníkům centrem
festivalu New! New!, který spojuje
neotřelou hudbu mnoha žánrů s experimentálním filmem. Tenhle týden, 20. –
23. listopadu, se koná jeho další ročník.

 

U New New! se prolíná program spíš a čistě
zábavný (leccos z hudby) s věcmi náročnějšími, ba uměním (filmy).
Jaká je Tvoje vize/cíl/heslo pro festival?
// Od počátku se ideje
trošku pootáčejí, ale to hlavní zůstává. Přinést do Brna (tehdy jsme mysleli
velikášsky do Česka, momentálně velmi kvalitní fesťáky Stimul a Sperm ještě
nebyly) dobré věci „klubového" typu – vycházíme z prostoru kde festival
pořádáme. Hudbu, jenž do vzniku festivalu (2005) nebyla v českých klubech
moc doma, typu na který se dalo narazit v Berlíně, Londýně či New Yorku. A
pak také výrazně experimentální film. Nemáme striktně vyhraněné zacílení a
snažíme se být na rozsahu několika dní – s vědomím že to máme „požehnáno"
jen na jeden víkend v roce – dost eklektičtí. Zda je to dobře nebo špatně,
nevíme, můžeme se jen dohadovat.

 

Reklama
ProkopHoloubek_tabule_foto_Babuta.JPG

 

Jak vzniká dramaturgie? Inspirují Tě nějaké
evropské přehlídky?
// Dramaturgie vzniká
překotně, chaoticky a ve stresu. Tedy ta její druhá fáze – praktická. Ta první
– vymýšlecí – je pěkná. Koho by nebavila tvorba „wishlistu" – to je celoroční
nádherná část kdy člověk průběžně přidává jména těch co nemůžou rozhodně
chybět. Od těch nejčerstvějších objevů až po matadory. Když ale dojde na
realizaci, je to boj. S časem, penězi, konkurencí a taky nutnost často
přistoupit na kompromisy, které by si člověk ještě pár měsíců před tím
nepřipustil. Ale to je asi normální. A inspiruju se všude kde to jde, takže i
festivaly – stíhám jezdit pravidelně jen na Transmediale do Berlína. Na ostatní
sporadicky, ale snažím se vše sledovat. Čtu media, poslouchám net radia, blogy,
myspace, youtube, časopisy, sleduju labely, poslouchám hodně hudby atd.

Má letošek nějaký leitmotiv? Michael Gira,
Machinefabriek, Steven Severin ze Siouxie and The Banshees, Ivan Palacký &
Filip Cenek… Není to trochu rozptýlené? //
Letošní ročník je
tak trochu inspirován myšlenkami na apokalypsu, nejrůznějšími sociálními
síťovými kolapsy, postapokalyptickými vizemi, současnými krizemi a jejich
mediálním diskurzem. Nikde to neprezentujeme otevřeně, ale pokud člověk vidí
vizual festivalu a dá si to dohromady s hudbou která tam bude hrát a
s některými filmy, možná že ho něco o temnotě (když bude hodně intuitivní)
napadne. Nechceme mávat hesly, je to často zbytečně zjednodušující i povrchní,
chceme to nechat na lidech.

Když to nadnesu:
myslím že je to tak jako sama apokalypsa – předpokládám že ve skutečnosti žádné
upozorňující troubení polnic nebudeJ „tradááá, zítra v 10 příjde na svět
Lucifer". Pokud by nevypadl z programu The Bug, jenž ač byl potvrzený
zvolil nakonec radši turné s Nine Inch Nails po USA, bylo by to zjevnější
(aspoň pro ty, co slyšeli jeho poslední desku). Ale nechceme aby to byla
satanská mše, prostě jen neamfetaminový neeuforický pohled na klubovou kulturu,
za těžkých basových zvuků Stereotyp si
s Váchalem říct „svět se řítí do ďáblovy řiti". Gira je praotcem zpytujících
pohledů na odvrácenou stranu duše či člověka obecně, pravda někteří umělci
v programu vzkazy tohoto typu neposílají, beru to jako zdravý a potřebný
kontrapunkt.

Co je podle tvé zkušenosti charakteristické
pro organizaci kultury (či jak tomu říkáš) v Brně?
// Pohled vertikální:
město na kulturu, jakou děláme my, víceméně kašle. Bohužel, je trpěná, o nějakém
opravdu vědoucím supportu moc není řeč. Schopní a (přinejmenším ideově)
nezkorumpovaní politici jako Ondřej Liška, kteří by pomohli zvrátit devastující
nepoměr podpory různých subjektů či iniciativ, nakonec odcházejí do Prahy. Pohled
horizontální: Všichni se znají. Má to blahodárné i neblahé aspekty. Ale spíš je
to dobře, myslím, že držíme při sobě. Miluju brněnskou scénu, není závistivá
vůči Praze jako dřív, je už jen zdravě cynická a jede si jako vždy svoji trasu
s nově nabytým vědomím globální distribuce informací. Synapse na
Bratislavu, Vídeň či Ostravu jsou mnohem častější než dřív a to mě uklidňuje.
Svět se síťuje nezávisle na geografické hierarchii a Brno není pozadu.

Fléda: jaký je rozdíl mezi ní před pár lety a
dnes?
// Ušli jsme obrovský
kus cesty, celá produkce je mnohem profesionálnější než kdysi. Prošli jsme si
obdobím euforie i těžkými krizemi, zatím se nám to dařilo ustát. Od začátku
jsme finančně z větší části nezávislí, což ale je zároveň slušně
stresující faktor. Klub má za sebou sedm
let fungování, snažíme se být maximálně otevření kvalitní kultuře (hudba, film,
divadlo, multimedia i výtvarné umění) držet krok se světovým vývojem a přitom
být originální a je. Vytváříme nové projekty a dáváme impulsy místní scéně,
podporujeme a bereme pod svá křídla další externí iniciativy, angažujeme se i
sociálně. Ale jsme prostě i jen obyčejným klubem, kam se lidi jdou pobavit,
potkat u piva. Hned od začátku byla nastavena docela vysoká laťka, tu se
snažíme udržet a zvyšovat. Chceme být moderní jak programem, tak přístupem,
chceme a cítíme se být důležitou součástí společnosti. Jestli se nám to daří,
musí posoudit jiní… Stále je co zlepšovat.

Co se vám, agentuře Level B, zatím nejvíc
povedlo?
// Postavit fungující
tým plný inspirativních pracovitých lidí uvědomujících si svoji trochu
donkichotskou pozici, kdy často obětují tolik, že i za půlku investované
energie by v komerční sféře měli trojnásobný plat.

Říkals mi před časem, že je pro Vás těžší
získávat koncerty, protože zahraniční promotéři většinou volí Prahu. Platí to
pořád? Jak s tím bojuješ?
// Je to tak a stále to
částečně platí a asi i bude. Jde to jen pomalu měnit tím, jak se Fléda a
festival stává známější a má tím padem větší respekt u agentur. Dalo by se
možná všechny ty agenty navštívit osobně a přivézt jim valašskou slivovici a
moravské víno, ale to bychom jen jezdili po agentech 🙂

Kdo se ještě podílí na organizaci New New! a
programu Flédy?
// Důležitá je podpora
celého Level B production a také občanského sdružení Fléda – dvou zásadních
kooperujících organizací. Dramaturgii filmové části dělá Filip Cenek, přes
moderní vizuální umění je Jan Šrámek neboli VJ Kolouch, zásadní roli hráli od začátku
lidé jako Jiří Havlíček, Tomáš Kelar, můj kolega Lukáš Stara. Bez zkušeného
fundraisingu promotérské legendy Lenky Zogatové (před 21 lety udělala
v Brně koncert SWANS!, kruh se uzavírá?!?) by festival zřejmě
nepokračoval. O publicitu se stará mediální (jak pěkně imanentní!) teoretik
Palo Fabuš. A a snažíme se nabalovat do týmu nové mladé energické lidi jako
Michal Fridrich či Josef Fiala aka Click Joe. A pak je tady spousta
dobrovolníků a sympatizantů. Já jsem pak jen taková ústředna, distributor
enerigie/signálu.

 

ProkopHoloubek_FLEDA2_foto_Babuta.JPG

 

Prokope, díky. Jak se
jmenuje ten film, co jste prý akorát dotočili? //
Pracovní název má
Nic proti ničemu / tour 2008, režie Petr Marek, scénář Jiří Najvert, herci ze
souboru Láhor/Soundsystém – moravského allstars bandu improvizačních divadel,
kameru dělal Filip Cenek, zvuk Standa Abrahám (alias Lasonick). Premiéra 16. 4.
2009.

A jak se bude jmenovat příští deska Midi
lidí?
// Hastrmans, Tatrmans
& Bubáks.

 

ProkopHoloubek_Motylci_foto_Babuta.JPG

 

PROGRAM FESTIVALU // 20. 11. – ČTVRTEK:
Steven Severin (UK) – Music for Silents, filmové projekce (režiséři): Siegfried
A. Fruhauf, Peter Kubelka, Lisl Ponger, Matthias Müller a Christoph Giradet, Peter
Tscherkassky, Norbert Pfaffenbichler, Joerg Burger, 21. 11. – PÁTEK: Stereotyp
(AT), Napszyklat (PL), Roko (UK), Machine Funck (CZ), Ans (CZ), Matoa (CZ), C.
H. District (PL), Wide Stream (Clemens Hausch/AT, Strangelet/CZ, Dialect/CZ,
Electric/Fret/CZ), Fungitrash (CZ), Heavy Mental Djs 22. 11. – SOBOTA: Cristian
Vogel (ESP), Machinefabriek (NL), Von Spar (DE), Carpets Curtains (CZ), Mio-Mio
(SK), Banyek (HU), Carl.Exe (CZ), Teapot (SK), Barbara Idijot (SK), Click Joe
(CZ), NEDĚLE: Michael Gira (USA)

 Fotografovala: Babuta

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama