Reklama
 
Blog | Pavel Klusák

Imani Coppola: The Black And White Album

Bez mučení přiznávám, že kdyby tuhle desku nevydal František Mrázek mezi zpěváky, ukrutný vokální mučitel Mike Patton, asi bych si jí hned nevšiml. Ale když něco vyjde na labelu Ipecac (vedle Dälek, Fantomas nebo Qui), člověk zbystří.

 

The Black and White Album začíná jako popová deska zpěvačky
s dobrým, nijak výstředním repertoárem. Záhy ale zjistíte, že druhá
skladba je dost jiná, do třetí vlítne punkfunková basa, čtvrtá je jakýsi
kabaret s piánem, v páté se rapuje a kytara jde do noisu. Spokojeně spočtete,
že skladeb a tedy i veletočů bude dohromady čtrnáct a jdete zjišťovat, co je
devětadvacetiletá black and white
míšenka zač. Aha: IMANI COPPOLA naživo
zpívá spolu s Mikem Pattonem v projektu Peeping Tom, což je mnohem
relevantnější zpráva, než ta, že jí v roce 1997 vyšlo album u Sony a měla
hitový klip na MTV. Ale tam na ni bylo nějak málo živo, dobrodružno a spontánno
(tyjo, už píšu jako Werich). Takže se obratem uchýlila do nezávislého soukromí
a sedm alb vydala na vlastní pěst. The
Black and White Album
teď převzal Mike Patton do svého katalogu, čímž
katapultoval na předvánoční trh popový titul, za který se skutečně netřeba
stydět. Zkombinujte si v hlavě třeba svůdnost a sebeironii Macy Gray
s novovlnnou drsností Niny Hagen a zhruba to máte.

Imani Coppola není
z rodiny Francise Forda ani Sofie, takže nepodezřívat z jiné protekce
než přes Peeping Pattona. Mimochodem, vypadat jako ona a dát si na obal alba
jen bílá písmena na černém pozadí, tomu říkám statement.

Reklama

094.jpg
keneteph2007-01-15-02.jpg

 

Ipecac Recordings / V ČR: Day After