Nejskloňovanější české hudební jméno v Americe teď? Můj
tip = Markéta Irglová. Film Once (Jednou) vešel do americké distribuce a má spoustu kladných ohlasů:
většina se týká irsko-moravského páru, který si tu v hlavních rolích
přehrává variaci na vlastní příběh milostného vzplanutí. Mně duety Glena
Hansarda s M. I. nějak moc připomínají klokotavost Věrného milování, ale
tenhle ohlas jim velmi přeju – a taky všem podobně naladěným muzikantům
z našich zeměpisných šířek, pro které je to signál a šance. Hlavně mi
přijde zajímavé, že Amerika (na živé klubové a festivalové úrovni) teď slyší na
tu obrovskou křehkost a jakési bezbranné sebeodhalení, jaké si poskládali chlap
z Irska a holka z Moravy. Once
(Jednou) prý koupil Bonton,
předpremiéra má být na Letní filmové škole, i s Jeníkem a Mařenkou. // Once v USA, zprávy a videa
Pozvete si někoho uznávaného, aby donesl nahrávky, se
kterými teď zrovna budete in, a on vám tam nechá čvachtat lachtany?
Mokrá, nikoli suchá planeta?! Houslista David
Harrington, šéf Kronos Quartetu,
nabídl zajímavý playlist
svého osobního poslechu. Zaujala mě první položka: zpěv polárních psů
nahrával expertní tým tak, že na větve zavěsil diktafony se spínačem, který
reaguje na zvuk, a zdekoval se. Psi, jak každý ví, vám přece nezačnou zpívat,
když se budete kolem potloukat s Nagrou. V seznamu je kupodivu i pár lidí,
mimo jiné tuarézští Tartit, co přijíždějí následující víkend do Prahy na
festival Respect.
Nikoli Kačer Donald, ale Karel Husa opanoval
v pátek 1. června Walt
Disney Concert Hall v Los Angeles. V rámci velkého festivalu Shadows of Stalin se tu dávala Husova
symfonická Hudba pro Prahu 1968 (spolu se skladbami Ligetiho a
Lutoslawského). Husa figuruje i na seznamu skladatelů, které hrál Kronos
Quartet – což není samo o sobě bůhvíjak úžasné, ale na to, jak málo je nositel
Pulitzerovy ceny Husa
známý tu, stojí myslím celá věc za poznámku.
Jahodová zavařenina:
důstojný titul pro další album Animal Collective!
Při této příležitosti neškodí trocha opakování. Marmeláda, přinejmenším
anglická marmalade, může být jenom z čeho? Z pomerančů a teoreticky i
z jiných citrusů. Džem, to je jasné, téměř všechno ovoce, EU mimochodem
v džemovacích normách přiznává na chvíli statut ovoce i rajčatům a dýni.
Menšina, která neklade rovnítko mezi džem a zavařeninu, tvrdí, že v zavařenině
se nechávají slupky. Pak je ovšem ještě klevera (nebo klevela), kterou někde
popisují jako alkoholická povidla (ze švestek nebo meruněk), jinde spíš jako
ovocnou omáčku. Strawberry Jam vyjde na podzim, podrobnosti tady.
Robert Wyatt o
sobě dal po čase slyšet. Podepsal smlouvu s Domino Records, což znamená,
že se vrací mezi 1/ aktivní a 2/ mladší. Album, které by snad mělo být hotovo
letos, se jmenuje Komická opera.
Wyattova deska Shleep (slovo-kříženec
mezi spánkem a počítanými ovcemi) patří mezi ty, které se mi ztratily a já po
nich nepátrám. Myslím, že to má něco společného s oddalovanou slastí.
Jon Wozencroft,
producent labelu Touch a
výtvarník, má docela zajímavé bokovky. Pro Warnery graficky řeší letošní
remasterované reedice Joy Division a pro 4AD obaluje chystanou desku falešných
Balkánců Beirut.
Přiřazuju se k mnoha, co odkazují na trailer filmu Control
(Anton Corbijn o Ianu Curtisovi, zpěváku Joy Division).
The Hilliard Ensemble,
elitní kvintet zpěváků staré hudby s přesahem k soudobým Pärtům,
vystoupí na Letní filmové škole
v Uherském Hradišti. Spolu s elektronickým Harmonie Band doprovodí
dva klasické němé filmy – Krev básníka
a Utrpení panny Orleánské.