Pokračujeme
v anketě. První část najdete (od 15/12) rozšířenou o příspěvek Michala
Brennera (Sperm), další následují v nejblžších dnech.
Jaký je váš osobní OBJEV ROKU 2007?
PETR VIZINA, Lidové noviny
Naživo i
ve studiu na jediný mikrofon v rádiu ti DVA z Hradce Králové, na koncertě i z desky ESGMEQ z Chebu, KOLOWRAT (jediný ale úžasný koncert na otočku z Košic do pražskýho
Kaštanu).
KAREL VESELÝ, nezávislý publicista (weblog, HIS Voice, Respekt,
Musicserver…)
Největším osobním
objevem asi byla mučící síla doom metalových Khanate, kteří už ale dva roky neexistují. A tudíž to není objev
ale zaostalost. Další důkazy své zpozdilosti už neprozradím!
Pokud mám jmenovat
velké objevy letošního roku, pak mezi ně patří Justice, The Field, Battles a a Sa-Ra Creative Partners, všechny jsem ale už z minulého roku a jen naplnili
moje očekávání. Z těch úplně nových alespoň jmenuju The Twilight Sad, St. Vincent, A Place To Bury Strangers nebo No Age. Moje tipy na objevy pro příští rok
jsou jen hiphopové – Kid Sister, Yo
Majesty a Cool Kids.
MICHAL BRENNER, festival Sperm
Moje nahrávky roku statisticky a exaktně: Last.fm
A rozepsané: // Objevem roku je jednoznačně Beirut a jeho posun od
upocené balkánské estetiky, kterou sice můžou žrát amíci, ale v domácích
podmínkách nepříjemně asociuje desítky místních etnofestivalů a stopadesátou
"nejlepší balkánskou dechovku všech dob". Počínaje EP Lon Gisland nasáklého francouzským šansonem Beiruta žeru i s
chlupama. Uvidíme jaký převlek si vybere pro další období.
Jak loni v téhle anketě psal Pavel, noise goes pop, a mně se to líbí
pořád víc. Hitové melodie a harmonie překryté větší či menší vrstvou
analogového a digitálního šramotu. Nové kapely namátkově Deerhunter, Fuck
Buttons, Parts & Labor, Holy Fuck, Health, We Are Wolves, Black Dice a
další.
Guilty pleasure: Robyn, pop jak řemen.
TOMÁŠ TUREK, hudební dramaturg Rádia Wave
iLiKETRAiNS – Elegie to Lessons
Learnt (Beggars Banquet), Handsome Furs – Plague Park (Sub Pop), Holy Fuck – LP (Young Turks)
PAVEL TUREK, Aktuálně.cz
Jen jediná česká
věc, jelikož těch zahraničních je tolik, že se ztrácím. SPORTO: za rapidní nástup, za styl hudební i distribuční, kdy se
stejně spontánně jako do skládání pustili i poskytování downloadů. Bez toho, že
by si ve svojí přímočarosti zatěžovali hlavu tím, že by věci měly „nějak bejt a
vypadat."
ALEŠ STUCHLÝ, kulturní týdeník A2, Týden
Muzikant
v rouše posedlého šílence Dan
Deacon (album Spiderman of the Rings)
a baltimorská scéna přezdívaná Future
shock. Absolvent skladby a počítačové kompozice na newyorské Purchase
College, koncertní druh Yoko Ono, Cat Power či Matmos, dětsky zuřivý performer.
Spiderman Prstenů na své dlouhohrající prvotině čaruje gradované melodické
plochy, infantilní casio-minimal, dynamické
a emocionální elektro i maniakální pop. Úzké napojení baltimorských
chovanců na 8-bitovou newyorskou scénu dělá z amerického elektronického
undergroundu (spolu s londýnskou dubstepovou vlnou; viz poněkud přeceněná, ale
přesto inspirativní nautická novinka Untrue
od Vlasty Buriala), nejžhavější
stylotvorný proud současnosti. Kdo nestihl Deaconovu pražskou performanci (11.12. v Bordo), nechť se ukájí
alespoň na Youtube. Jeho
hudební psychogram předvedený živě pro televizi NBC je pro mě internetovým
špekem sezóny.
MATĚJ KRATOCHVÍL, šéfredaktor HIS Voice
Bernhard Lang není na hudební scéně žádným nováčkem,
dokonce i na pražském Maratonu se kdysi jeho skladby hrály. Teprve teď jsem se
ale začal s jeho hudbou více seznamovat, takže osobní objev to je.
Získávám důkazy, že práce s repeticí není vyhrazena jen minimalistům, že
ze smyček lze budovat nejen meditativní hudbu, ale také drama, a že skladatel
může se svou hudbou volně přecházet mezi orchestrem, jazzovými muzikanty i
gramofonovými dekonstruktivisty a přitom svůj vyhraněný hudební jazyk
nerozmělnit.
České objevy souvisí s odpovědí na první
otázku: upejr, DVA, COLD-BOY-KLAN, Živá partitura Floexe a Tomáše Vaňka
Zahraniční kapela //
Puma
(MySpace)
Album // Marhaug/Asheim – Grand
Mutation (Touch) – noisový veterán ve spojení s klasickým
varhaníkem vytvářejí barokní hudbu dneška
JEROME / JIŘÍ ŠPIČÁK, New Music
Pokud mám jmenovat
jedno jméno, rozhodně to bude Rutger Zuydervel neboli Machinefabriek, holandský grafik, muzikant, bývalý metalista a
osoba tak široce rozkročená nad různými podobami experimentální hudby, že snad
ani nemůže nebavit. Kulometná kadence vydávání alb, remixy, kolaborace,
neustále se valící další a další nahrávky udržující si překvapivě vysoký
standard. Kdy už jej konečně objeví Touch nebo Mego tak jak by si on sám přál?
Z francouzského
undergroundu vycházející osoba která si říká Neige, člověk který mě tento rok uvedl do širokých vod black metalu
– za zničení jednoho předsudku si tenhle člen kapel Alcest, Amesoeurs, Peste
Noire nebo Mortifera zasluhuje čestné místo v mé ročence. Campbell Kneale stojící za projekty
jako jsou Birchville Cat Motel nebo Black Boned Angel – nekompromisní architekt
bahnitého hluku říznutého metalovými vsuvkami a samorost par excellence.
Eko-black metalisté Wolves in the Throne Room a jejich epicky rozmáchlé, lehce
patetické, ale působivé traktáty podepřené vhodně dávkovaným ženským vokálem a
folkovými vsuvkami. The Valerie Project,
Greg Weeks, Tara Burke, Luboš Fišer a celá tahle skvadra kolem jednoho filmu o
jednom malém děvčátku. Mimochodem, mohli by taky přijet k nám, cirkusáci.
Vždyť je to tak trochu film nás všech.
LUKÁŠ JIŘIČKA, festival Stimul, HIS Voice
Spíš osobnosti než
alba. Uchvátila mne dvojice improvizátorů a noiserů Anna Zaradny a Robert Piotrowicz, jedni z bezpochyby
nejinvenčnějších hudebníků soudobé scény. Ale jejich tvorba pro divadlo ukazuje
i míru koncentrace, citu pro kompozici a vnímání jiných oblastí umění, což
českým divadelním skladatelům dodnes chybí (viz mé loňské postesknutí).
Zaujal mě newyorský
méně známý trumpetista Russ Johnson,
daleko podzemnější a zapletenější než Dave Douglas, co jeho tvorbu jistě
ovlivnil. Nejdrtivější show představil japonský hráč na amplifikovanou zářivku Atsuhiro Ito v rámci večera
v NYC klubu The Kitchen pod kurátorstvím hudebníka Aki Ondy. Hlučná show,
kde záblesk světla se rovná poryvům zvukových stěn z hrubého noise. Po
dvaceti minutách tma na konci show znamenala milostiplné vykoupení.
Dále hudebníci Tomas Korber, Will Guthrie, Franz
Hautzinger, Axel Dörner, Claus van Bebber a spousty dalších.
HYNEK DEDECIUS, HIS Voice
Kdo je
vlastně nový? Panda Bear, Terminal Sound System, Ben Frost, Nadja,
Radicalfashion… Ti všichni už tu nějakou tu dobu jsou. Tak co třeba Très.B? Nadějnému indiemládí
zdar!
Mathieu Chamagne se svým představením
Espaces croisés. Za použití jistě chytrého softwaru předvádí na plátně
audiovizuální hrátky, kde ohraničená plocha kulečníkového stolu (bez děr) a
v něm barevné kuličky, spirály, úsečky… a jim přiřazené zvuky plně
poslouchají vůli stvořitele
Nahrávky: Cokoliv,
co letos vydal John Butcher (hlavně
ale jeho sólovka u Emanem, The Geometry
of Sentiment). Andy Moor: Marker (Unsounds). Free Zone Appleby 2006 (Psi). Carla
Kihlstedt/Satoko Fujii: Minamo
(Henceforth).
Slovinský label l´innomable.
No a mezi můj objev
patří i zjištění, že v Londýně můžete jít víceméně každý týden na koncert
do Red Rose, a to klidně na blind, a buď narazíte na Parkera, Coxhilla,
Beresforda, Russella, Wachsmanna, Butchera, Edwardse, Mattose, Warda, Carmonu,
Alonsu a mnoho jiných a koncert, který bude mít dvě až tři části a vystoupí
nejméně šest hudebníků, vás nebude stát víc jak jedno až dvě tamní piva, tedy
pro studující 3-4 libry,
pro pracující o libru až dvě víc. No a když jsem zjistil, že hudebníci jsou
placený jen z toho, co se vybere u dveří (návštěvnost tak 15 až 25
platících), a to ještě ne úplně ze všeho, říkám si, že tu něco nehraje. Žádný
granty, žádný sponzoři….
APAČKA, Freemusic.cz
Osobnosti a nahrávky
objevuju pořád, každý den. Zbrusu nových věcí je asi jen polovina, druhá půlka
jsou "objevy", které jsem vystopovala v historii oblíbených
kapel (většinou jde o už nějakou dobu nefunkční projekty, ty souvislosti mě
baví, spousta věcí a zvuků dává najednou smysl), nebo "zapomenuté"
starší tituly oblíbených labelů. Výrazné objevy z poslední doby: Circus Devils Roberta Pollarda
(z Guided by Voices) a jeho Fading Captain Series, Kanaďany They Shoot Horses Don't They,
Body Lovers/Body
Haters Michaela Giry nebo aktuální projekt Stephena Brodskyho (z Cave
In) New Idea Society. Mimochodem basák Cave In je členem výborných
Old Man Gloom (členové Isis i Converge) a zrovna si založil nový (dvoučlenný) projekt
Zozobra, kterému letos vyšel u
Hydra Head debut Harmonic Tremors. Skvělá
deska.
* * *
(pokračování)